K výročí 17.listopadu 1989

Tak tu máme 17. listopad. Je to už dvaadvacet let, kdy jsme odcinkali klíči svou svobodu a radovali se z toho. Co se od té doby událo?
1989
Mnozí si stěžujeme a kritizujeme “sametovou revoluci,”  že to byl podvod a omyl někoho jiného. Že to byl podvod všech možných Havlů a jiných mazaných osobností, které se chtěly zbavit komunistů ve vlastní prospěch a dostat se na vysoká místa. Že jsme měli sociální jistoty a nyní je nemáme. Že jsme nemohli říkat pravdu, a nyní ji zase říkat nemůžeme, a přitom je plný tisk a internet všech možných kazatelů morálky, “těch nejpovolanějších” z řad tehdejších ustrašenců. To proto, že teď máme plný národ hrdinů, kteří válčí, když už o nic nejde, a kritizují, když už je to nic nestojí. Namísto hledané Lásky a Pravdy, setkáváme se mnohdy se lží a nenávistí, dokonce i s novým českým hanlivým však pojmem “pravdoláska” a nevidíme, že hlásání “pravdy a lásky” se týká nás. Nás samotných.  - Namísto dialogu, nikdo nám nenaslouchá. Namísto vlády očekávané veřejností, vidíme vládu bohatých.
Co a kdo jsou to však stále tíž “oni”? A kdo jsme my? Proč stále to dělení, založené na neschopnosti a nemožnosti se dorozumět mezi sebou?
Ano, kdo jsou ti “oni” a odkud se vzali? Naši představitelé i my sami, kteří si nedokážeme dosud se svobodou poradit, se rekrutují z komunistického režimu, jeho smýšlení. To přece potrvá, než se společnost obrodí, tak neskuhrejme. A co dalšího? Jak jsme mohli vědět, že demokracie se na “trhu ideologií” ve světě dostane do krize? Ano, demokratický systém se dostal na své vlastní hranice a to v celosvětovém měřítku. Což jsme to mohli vědět? A i kdyby, je na světě zem, dnes, která by netrpěla celosvětovou krizí společnosti? Není.
Jak z toho ven? Demokracie nám poskytuje svobodu všeho, a tedy i příležitost pro zloděje, kteří ji zneužijí. Předvídal to už Václav Havel a nazval to kdysi “postvězeňským syndromem.” Ten, který je osočován z toho, že naši zem vtáhl do záhuby. Byl to filosof a ethik, byl ikonou pro nás nezastupitelnou tehdy nikým jiným, to si uvědomme. - Potlačované křesťanství za komunistů si nese své ovoce: totální nepoučenost většiny veřejnosti, odklon od osobního zaujetí, protože svět je TRH, a to i “ideologický.” Kdo mele, jede. Jedině nová obroda křesťanských hodnot - ovšem ne tak, jak ji hlásá president Klaus ve svém proměnlivém vývoji, kde jednou nazve církev “zájmovým kroužkem podobným klubu zahrádkářů” a podruhé vystoupí se změněnou koncepcí na slavnosti sv.Václava ve Staré Boleslavi s politickou agitkou a dodá, že “kdo jej pozorněji četl, ví, že byl nakloněn církvi a jejím tradičním konzervativním hodnotám.” Nejsme přece všichni zapomnětliví, abychom mu věřili, nebo ano? Jedině souhlas se sebou samým a vědomí osobní zodpovědnosti za sebe je východiskem z tohoto marasmu, v němž se nachází naše zem v postkomunistickém státě, ale i postdemokratickém světě. Pravda a láska možná nezvítězí nad lží a nenávistí, ale jako výzva k osobní účasti na dějinách je to jediný možný ideál, který lze hlásat.
Je možné, že nám chybí “společný nepřítel.” Co kdybychom se na věc a situaci podívali ne jako hlasatelé “národovectví” směřující postupně k fašismu a rasismu, nacionalismu zavánějícímu dalšími genocidami, jenom proto, že “lid potřebuje společného nepřítele,” ale tak, že naším společným nepřítelem, jsme my sami ve své osobní svobodě. My sami, jednotlivec, je sám spolutvůrcem hodnot státu, ne národní myšlenka dnešních nacionalistů v čele s Bátorou a hnutím D.O.S.T. a jedním z jejich průkopníků antisemitismu A. A. Bartošem, který marně hledá další “společné nepřátele” a vidí je - opět - v Židech. - Ale mějme na paměti: nepřítel nejhorší se skrývá v nás samých - pakliže každý z nás se zamyslí nad sebou a nad hodnotami tradovanými a dosud nepřekonanými obsaženými v učeních pravdy a lásky, bude na světě dobře.
————————————————-

Komentáře

  1. To je jeden moc hezký vtip: "Když tenkrát ti 'revolucionáří' cinkali klíčema na Václaváku, netušili, že zanedlouho nebudou mít co jimi odemknout." LOOOOOL ... Tahle šaráda, nazývaná "revoluce" se vymyká jakémukoli významu slova revoluce i z toho nejprimitivnějšího slovníku. Až lid odsoudí křivé bolševické soudce a aparátčíky za jejich zločiny a pověsí je na lucerny, pak můžeme mluvit o revoluci. V tomto případě ale můžeme pouze mluvit o uvolnění režimu. Zločinci prosperují, soudí dále, pobírají horentní důchody, podnikají ... A copak náš Havlíček Havel? Ten je za vodičkou taky, Pan 'pravda a láska'. V restitucích pobral co mohl, Lucernu si vysoudil, jeho rodiče kolaborující s nacisty by byli na Vašíka hrdí. Tohohle kluka zrzavýho bych nepověsil na lucernu, ale na Lucernu. Tahle zem je po působení sameťáků beztak v loji, takže co už. Co se nerozkradlo to se zničilo, jen ukrajinců a rusů je tu trvalý dostatek, jako za bolševika.

    Vagrant The Wonderful

    OdpovědětVymazat
  2. Tak komentáře se zde zobrazují až po schválení?? Hm, z komunistického režimu opravdu zůstalo hodně.

    Vagrant The Wonderful

    OdpovědětVymazat
  3. Nepíši o revoluci, ale o "sametové revoluci", jak byla nazvanapo celem svete. Mimochodem text komentáře se naprosto nedotyka myšlenky příspěvku. A to, že se komentaře nezobrazily bylo proto, že blog je novy, a neměla jsem to nastavene...."co se zmenilo"? Když už váženy prudiči prskáte, podepište se raději jménem. Bude to takove lepší, pravdivější a serioznější. Díky.

    OdpovědětVymazat
  4. Já ani trochu nelituji, že jsem v 89´tém demonstroval. A dodnes jsem rád, že Václav Havel a Václav Malý události vedli, jak vedli.
    Lituji toho, že se 17.11. dnes chvástá úplně jiný Václav, který se vyznačuje tím, že veškeré tehdejší ideály zobchodoval a dnes nahrazuje "ideály" zcela opačnými. Který do slova svoboda cpe náplň egoismu, který tehdejší otevřenost nahrazuje nacionalismem.
    Ondřej Wolf

    OdpovědětVymazat
  5. Milá autorko,
    mohu-li radit, nenechávejte zde anonymní příspěvky a sprosté výpady, jakými je napříkad vybízení k lynči (viz výše). Brzy byste měla blog zanesený neuvěřitelným svinstvem a pak byste řešila zpětně co mazat a co ne. Některé anonyní příspěvky bývají totiž za hranou zákona a za blog nesete trestní odpovědnost Vy.
    K tématu: moc dobrý článek. Přeji hodně úspěchu s blogováním :-)
    Věra Tydlitátová

    OdpovědětVymazat
  6. Milý Vagrante,

    za sametovou revoluci bychom dodnes měli být vděčni. Svoboda nám spadla do klína víceméně bez přičinění naprosté většiny národa. Pokud jste si myslel, že se najednou ocitnete ve světě bez lumpů a zločinců, byla to zkrátka chyba. Dokonce i všichni důstojníci StB mezi námi zůstali... Pouze už nás nikdo nesledoval, nezavíral a bylo jen a jen na nás, jestli je budeme volit. Země ve kterých se komunističtí vůdcové stříleli (Rumunsko) se tím nestaly o nic lepšími. A pokud se týká Vaší nenávisti k Václavu Havlovi, není Vám tak trochu divné že ji sdílíte právě s těmi "bolševickými soudci a aparátčíky"?

    V úctě
    Jiří Pavlíček

    OdpovědětVymazat
  7. No, co na tohle všechno říci. Tolik návalu čecháčského pštrosáctví a hlupství nezvládnu. Ještě byste na mě zavolali fízly, jak nepřímo radí paní Tydlidátová, stoupenkyně pravdy a lásky policejního obušku, který si na hlavách svobodymilovných lidí už párkrát zatancoval od té slavné sameťácké revoluce. Nebo snad jen vazby, nebo správního řízení? Takže se nezlobte, že neodpovídám každému zvlášť ale beru to jedním vrzem. A že si v po"revoluční" české republice pohlaváři policie beztrestně vyplácí nesmyslně vysoké prémie před očima veřejnosti? Však si to zaslouží, vždyť policie od té doby i před ní účinně braní tomu, aby k skutečné revoluci došlo (pod vedením Vašíka).

    Primus Magnus, Pontifex Maximus, mladší brácha Jupitera, zasloužilý gnostik a pankosmický génius,

    Milan Konvička alias Vagrant The Wonderful

    OdpovědětVymazat
  8. Mirjam, pěkně jste to napsala.
    Jiří Bob Kněžíček

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Přátelé, komentáře i kritiky vítány, ale prosím: bez vulgarit a k věci. Děkuji.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prohlášení členů Kolegia Paměti národa k vyjádření prezidenta Miloše Zemana k zesnulému kardinálu Miloslavu Vlkovi

Prohlášení SKŽ k projevům rasové a etnické nesnášenlivosti v ČR