Listopadové zamyšlení

   Opět se nám blíží výročí třiadvacetileté svobody, máme tu opět 17. listopad.  Tak, jako loni i letos slýcháme hlasy o podvodu a zaprodané revoluci. A stále neslyšíme sami sebe, kteří jsme součástí toho, nač si stěžujeme tak často.






   Letošní krajské volby ukázaly, že někteří z nás se uzamkli v nostalgických vzpomínkách na jistoty normalizačního socialismu, které by chtěli zpět, ale tak, aby nepřišli o výhody nynější: to by se tak jezdilo na Západ svobodně, ale v Mecedesech, že? Někteří dokonce hřeší na svobodu a dovolávají se svobody slova pro všechny, a přitom nemají co říci, a za svobodu považují nadávky a "odvahu" být vulgární ke komukoli. Jiní asi nevědí, co činí, když říkají, že je lepší fronta na pomeranče, než fronta na pracáku. V krajských volbách zvítězila levice, a jenom o malý vlásek jsme unikli opětovné vládě komunistů. Tak malá paměť? Nebo zoufalství?

   Možná, že obojí. Naše vláda ztrácí kulturu  své politiky a svého lidství podřezávajíce si tak sama sobě větev, na které sedí. Zase to byli o volbách lidi, kteří vládu nakonec vytáhli z nejhoršího. Ale bude tato na to stále spoléhat?

   Zatímco 17.litopad 89 byl zoufalým voláním po našich nezadatelných a lidských právech, nyní bychom měli volat jako vždy  sami k sobě, po našich povinnostech. Ne, soudit že ten onen své povinnosti nedodržuje, ale my sami se vzchopit, a konečně si uvědomit, že povinnost začíná u nás samých v naší zodpovědnosti a důslednosti. Práva jsme  získali, povinnosti jsem si zatím neuvědomili. A to nás, jako společnost, nyní  stále ještě čeká.

   Neobhajujme už demokracii na náměstích, ale ve svých zaměstnáních a domovech a především ve svých srdcích. Kde začíná svoboda, přichází i povinnost s ní naložit. A tuto zodpovědnost bychom měli v sobě nadále pěstovat a budovat, protože ta je těžší, než povolávání na ulicích a volání po svržení vlád.

Komentáře

  1. Zajimavy pohled na svet. Pry fronta na pracaku je lepsi nez fronta na pomerance. Zdalipak autor teto vzletne myslenky v te pracakove fronte vubec nekdy stal? Asi sotva, kdyz ma prukaz ZTP, invalidni duchod a k tomu privydelek z tvurci umelecke cinnosti. Asi by neskodilo, kdyby si v zajmu posileni objektivity svych nazoru zkusil prozit jako bezdomovec par mesicu na ulici, v zime, samozrejme. A bez sveho duchodu a podobnych pozitku. Pak by mozna velice rychle pochopil, proc mnozi 17. listopad az tolik nevelebi. Ale nam ostatnim to muze byt nakonec jedno. Ted uz muzeme svobodne chodit na msi beze strachu, ze se nam to dostane do kadroveho profilu, klidne i pulnoci, do vytopeneho kostela, a hezky se pomodlit za vsecky ty ubozaky venku, kteri v kartonove krabici prave umrzaji. Buh nas urcite vyslysi a v nebeskem raji najdou jejich duse po smrti tepla dostatek. Buh je prece spravedlivy, ze?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Přátelé, komentáře i kritiky vítány, ale prosím: bez vulgarit a k věci. Děkuji.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prohlášení členů Kolegia Paměti národa k vyjádření prezidenta Miloše Zemana k zesnulému kardinálu Miloslavu Vlkovi

Prohlášení SKŽ k projevům rasové a etnické nesnášenlivosti v ČR